Za co mě vlastně platí?

Minulý týden jsem hovořil s jedním finančním ředitelem, který nastoupil do nového místa a byl ve značné depresi. Hovořil o tom, že firma, která ho k sobě přitáhla, mu byla velmi dobře známa a s generálním ředitelem se dlouhá léta osobně znal.

Přesto si ale dal spoustu úsilí, aby zjistil, jak bude vypadat jeho práce, za co bude zodpovídat a o čem bude smět rozhodovat. Seznámil se s podřízenými a vše nasvědčovalo tomu, že ho nemůže potkat žádné překvapení.

Po nástupu ale zjistil, že podcenil firemní kulturu. Ne to, jestli mají čistá okna a hezký nábytek ale to, kolik času bude muset opravdu strávit v práci, kolikanásobně víc námahy, než v původním zaměstnání, ho bude stát dosáhnutí téhož výsledku. Byl zvyklý na krátké a věcné porady, ze kterých se dělal zápis a teď ho najednou čekaly mnohahodinové porady. Jeho kolegové neumí plánovat čas, neví, co jsou priority a stále jenom "hasí požáry". Manažerské návyky jeho dobrého známého generálního ředitele jsou přinejmenším zarážející - sám jde všem příkladem v tom, jak pracovat neefektivně.

Na první pohled je tato firma plná tvrdých, odhodlaných manažerů, kteří přesně vědí, co chtějí. Avšak při bližším hledání se zjistí, že se v zásadě spolu nejsou schopni dohodnout, protože to každý vidí jinak a usilovnou dřinou a prací přesčas nahrazují svou neschopnost si čas a práci zorganizovat.

Pan finanční ředitel je z toho pěkně mrzutý a vůbec nechápe, kde udělal chybu.

Kde je poučení? Snad jen v tom, že pouze fakt, že někoho dlouhá léta dobře známe, např. jako dodavatele nebo zákazníka, neznamená, že o firmě víme všechno, protože to, co je za slupkou fasády, nás může snadno přimět k tomu, že zcela změníme názor.

Nevím, jak dlouho tam vydrží, ale myslím, že dlouho ne a začne hledat místo někde jinde a firma bude hledat nového člověka. Vzájemné zklamání a spousta ztraceného času a peněz.

Snad si příště vezmou prostředníka ...

Chcete se dozvědět více o našich službách? Napište nám .